30. 6. 2018

Historie skautingu

Sto let zkušeností

Příběh skautingu započal v Anglii v roce 1907, kdy důstojník Robert Baden-Powell společně s přáteli a dvaceti chlapci poprvé tábořil v přírodě na ostrůvku Brownsea. A z těchto skromných začátků se skauting rozlil do celého světa, jednou z prvních zemí, kde se uchytil, byli i země české. Pedagog Antonín Benjamin Svojsík se inspiroval návštěvou Spojeného království v roce 1911 a již o rok později poprvé táboří v legendárních Vorlovských lesích se studenty žižkovské reálky. Zhruba ve stejné době vznikají i první oddíly skautu dívčího pod vedením Vlasty Štěpánové a Anny Berkovcové.

Následuje založení spolku Junák – český skaut a hnutí tak může směle prosazovat své myšlenky a výchovnou metodu v rodící se Československé republice. Toto období je vůbec zlatou érou českého skautingu, jeho základnu tvoří přes 65 tisíc členů a jeho oddíly prošly takové osobnosti jako budoucí prezident Edvard Beneš, spisovatelé – Jiří Wolker, Eduard Štorch a Jaroslav Foglar či člen protinacistického odboje a spolustrůjce atentátu na Heydricha Jan Kubiš.

„Skauting vylučuje totalitu a totalita vylučuje skauting.“

Toto heslo se ukázalo pro český skauting osudovým, protože s okupací českých zemí nacistickou Třetí říší končí hnutí v ilegalitě a přes 600 skautů a skautek zaplatí životem za svoji odbojovou činnost v době Protektorátu.

Léta 1945 až 1950 jsou hořkosladkým obdobím vývoje českého skautingu. Obrovský vzrůst členů až na neuvěřitelných 450 tisíc, kteří se aktivně zapojují do obnovy válkou zničené země, je po roce 1948 doprovázen postupným oklešťováním a násilným včleněním do komunistického Svazu československé mládeže. V roce 1950 je pak Junák zakázán definitivně. Na dlouhých dvacet let přežívá česká skautská myšlenka v ilegálních oddílech a exilu.

Český skaut se znovu může nadechnout až v době tzv. Pražského jara. Je to však nadechnutí velmi krátké, a opět násilně ukončené, tentokráte příjezdem vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Českým skautům se daří fungovat ještě dva roky, pak se ale musí znovu stáhnout do ilegality a sledovat, jak Pionýrská organizace opět ideologicky zpracovává československou mládež.

Konec pronásledování českého skautingu snad definitivně ukončila Sametová revoluce v roce 1989. Junák se se téměř ihned obnovuje a aktivně se zapojuje i do skautu světového vstupem do organizací WOSM (chlapecká) a WAGGGS (dívčí). Do nového tisíciletí tak vstupuje zocelen hořkou zkušeností s dvěma totalitami, ale i s optimistickým pohledem vstříc prosazování skautské myšlenky, která tyto totality přežila. Stále se zvětšující členská základna svědčí o tom, že je tento optimismus na místě.